Tuhle otázku mi položili a já na ni upřímně odpověděl: trochu tréma, trochu nervák a vlastně moc hezké.

Proč tréma? Po dvou letech dostala naše škola příležitost na této slavnosti se představit, takže bylo v zájmu nás všech, aby vystoupení dopadlo dobře.

Proč nervák? Ve třídě mám šikovné žáky, jenže v zimním období mohou nemoci „zaúřadovat“ daleko nečekaněji nežli v létě, a proto mě otázka, zda se všichni v pořádku na třebechovickém náměstí sejdou, docela trápila. Další starost mi dělalo počasí. Se zmrzlým nástrojem a ztuhlým nátiskem se hraje špatně i dospělým. Natož dětem. Vývoj počasí mě potěšil. Nemrzlo. 

V sobotu ráno jsem připravil pro moderátorku informace o našem vystoupení a šel před radnici vyhlížet své žáky. Když jsem viděl, jak se scházejí, pomalu mi začal padat kámen ze srdce… Bohužel nedopadl. Jeden z členů komorního seskupení pořád chyběl. V komorním souboru má každý nástroj svoji úlohu a chybí-li nějaký, je to prostě znát. A my kompletní nebyli. Nepomohl ani mobilní telefon a číslo maminky malého opozdilce.  Nedalo se nic dělat, bylo nutné se jít připravit a rozehrát. K tomu jsme měli povolený vstup do budovy radnice.

Těsně před začátkem vystoupení jsem si všiml chlapce nervózně postávajícího před radnicí. Sláva, byli jsme v plné sestavě! A vystoupení k mému údivu začalo včas. Podle ohlasu se povedlo a moc se líbilo. Mohl jsem se v klidu vydat na cestu domů.

Klid netrval dlouho. Jaké bylo moje zděšení, když jsem se tři hodiny po vystoupení telefonicky dověděl, že na chodbě radnice zůstala ležet trubka a že si ji máme vyzvednout v kanceláři! Nebyl jsem příliš klidný, ani když jsem vytáčel jedno číslo za druhým a zjišťoval „pachatele“. Jak už to tak bývá, až poslední telefonát byl úspěšný. Všechno naštěstí dobře dopadlo.

Vystoupení na Betlémských trzích? Opravdu… Trochu tréma…Trochu nervák… A vlastně moc hezké.

                                                                                                                                                                               (Stanislav Salášek, vyučující hry na žesťové nástroje)