V roce 2012, kdy jsme pořádali v kostele sv. Ondřeje za podpory pana faráře Loukoty náš první charitativní koncert, byla Johanka už několik let naší žákyní. Docházela na hodiny sólového zpěvu. Na podzim ve školním roce 2011 - 2012 začala mít zdravotní problémy a rozsáhlá vyšetření nakonec potvrdila diagnózu. Do Johančina života vstoupila velmi těžká nemoc.

Čekalo ji dlouhé léčení, odloučení od kamarádů, od běžných školních povinností a velmi často i od rodiny. Chtěli jsme Johanku v jejím boji za uzdravení podpořit a jí a její rodině, která se právě z důvodu Johančiny nemoci dostala do velmi složité situace, pomoci. Proto jsme uspořádali sbírku a charitativní koncert. Vzhledem k tomu, že se k nám připojily i jiné organizace, byla sbírka nesmírně úspěšná.

Od roku 2012 jsme koncerty Pro Johanku pořádali celkem 4x. To znamená, že letošní chystaný koncert bude v pořadí pátý. Johančino jméno jsme se souhlasem jejích rodičů v názvu ponechali, přestože už žádný výtěžek koncertu Johance nepřipadl. Na jednom z koncertů dokonce sama Johanka vystupovala. Dvakrát jsme výtěžek koncertu věnovali nadaci Krtek a jednou jsme jej pořádali pro malou Míšu.

Letos máme v úmyslu podpořit malého Vašíka z Chrudimi. Pokud máte zájem seznámit se s jeho osudem, čtěte dál, co o Vašíkovi napsali jeho rodiče:

Náš druhorozený syn Vašík chodí prvním rokem do standardní základní školy, do ZUŠ, jezdí na kole, na koni, plave, má rád dobré jídlo… Prostě žije život, který se tváří jako normální. Úplně normální ale není a nikdy nebude.

V červnu roku 2011 se totiž Venda narodil s vývojovou vadou levé dolní končetiny. Po mnoha měsících návštěv předních fakultních nemocnic, ortopedických klinik, soukromých praxí a fyzioterapeutů a po neúspěšných pokusech o prodloužení nožky nakonec v 16 měsících podstoupil tzv. exartikulaci v kolenním kloubu. I přes drobné komplikace se Vendův stav lepšil a blížila se doba, kdy dostal protézu, mohl se postavit na obě „nohy“ a učit se chodit. Začal žít „normální“ dětský život bez nutnosti použití invalidního vozíku.

Dětem, které rostou a proporce jejich končetin se neustále mění, se nová protéza předepisuje přibližně 2x do roka. Ta Vendova stojí zhruba 100.000 Kč. Poukaz na současnou protézu ale lékař Vendovi vystavil, až když se mu zlomilo chodidlo, tedy asi po roce a půl. Další bezmála 3 měsíce trvalo, než poukaz schválil revizní lékař pojišťovny a než byla protéza vyrobena. 

Pokud se při  jejím užívání ukáže, že komponenty na ni byly vybrány nevhodně, není nárok na jiné. Pak zbývá buď koupit jiný díl za své, nebo to vydržet s tím, co je. Může se stát, že si dítě protézu poškodí (Venda zakopnul a upadl). Některé opravy vyřeší šikovný protetik, případně i my sami, máme-li příslušný díl. Složitější opravy však trvají v řádu měsíců. Někdy se dlouho čeká na vyřízení reklamace, z některých částí zase může dítě vyrůst (objímka na pahýlu), jiné části protézy se rychle opotřebovávají (silikonové návleky a manžety). Opravy a úpravy vyžadují schválení revizním lékařem. A do té doby prostě dítě nemůže chodit.

Navíc pojišťovna hradí pouze základní protézu. Dítě ale touží vyrovnat se ostatním dětem, vyzkoušet různé sporty – běhat, skákat, lyžovat, jezdit na kole, koupat se… To všechno jsou situace, které nelze řešit standardními pomůckami. Dále je třeba upravit prostředí, kde se dítě pohybuje (např. večer, když sundá protézu a potřebuje si dojít na toaletu apod.) – jedná se o různá madla, držáky, berle apod. V neposlední řadě se jedná i o samotné oblečení, které se na „kovové“ noze snadno potrhá, a interiér bytu, který protéza nemilosrdně ničí.

Život s protézou s sebou nese mnohá úskalí. Naštěstí byl Venda obdařen zdatností a velkou energií, rychle se učí, zvládá nové věci a chce se vyrovnat ostatním dětem. To nikdy úplně nepůjde, ale přesto mu v tom alespoň trochu můžeme pomoci.